Nejezte polévku tak horkou, jak se uvaří
Stres není zas tak úplně špatný. Popravdě řečeno, život bez nějakého toho stresu by byl velmi nezajímavý. Problémy nastávají až tehdy, když je naše hladina stresu vyšší, než jakou jsme schopni zvládnout.
Náš největší problém se stresem je ten, že většina z nás se jej nenaučila účinně zvládat. Stres není ani tak důsledkem toho, co se vám přihodí, ale spíše projevem toho, jak na to reagujete. Existují faktory, které určují to, jak mnoho stresu prožíváte. Především v tom hraje roli vaše jedinečnost. Na stresující situace reagujeme každý různě. Co je pro mě velkým stresem, může být pro vás pohodovou záležitostí.
Jednoho večera, asi před dvěma týdny, jsem jela autem směrem na západ, když náhle z lesa zrovna před mé auto vyskočila srna. Naštěstí jsem nejela moc rychle, ale právě když jsem dupla na brzdu, moje auto vrazilo do srnky. Byl to traumatický zážitek pro mě i pro tu srnku. I když to nevypadalo, že srnka je vážně zraněná, určitě si nárazem přivodila pár modřin a podlitin. Vzhledem k tomu, že auto neutrpělo vážnější škodu, jela jsem dále, bezpečně jsem docestovala a vše bylo v pořádku. Moje tepová frekvence a krevní tlak na malou chvíli značně stouply. Ale pro některé lidi by stresová reakce na takovou událost byla tak prudká, že by museli zastavit u krajnice a dvacet minut sedět, než by se uklidnili. Pak by týden mysleli na to, co se mohlo stát. Takoví jedinci by prožívali podstatně více stresu než já.
Druhým faktorem je dovednost se stresem zacházet. Všichni prožíváme celou řadu stresujících situací, se kterými se člověk setkává už od pradávna. Některé stresory jsou však typické až pro současný život, obzvláště pro několik posledních desetiletí. Prvním z nich je přemíra informací a technologií. Žijeme ve věku informací. Informace narůstají na objemu takovou rychlostí, s jakou nikdo nedokáže udržet krok. Nikdo není schopen pochytit všechny nové informace, a to dokonce ani v úzce specializovaných oblastech. Bývala doba, před několika stovkami let, kdy dobře vzdělaný člověk věděl asi tak vše, co lidstvo tehdy znalo. Dnes je tato úroveň znalostí nepředstavitelná! Jsme spíše nuceni se učit, jak informace zvládat, než jak je ovládat. Exploze informací je hlavním stresorem dnešní doby a je užitečné vědět, že jsme na tom všichni podobně: nikdo nezvládne s jejich expanzí držet krok! Veškeré tyto informace vytvářejí spoustu nových příležitostí a mohou být velmi kladným přínosem, ale musíme si být také vědomi toho, že nás zároveň enormně zatěžují.
Druhý současný stresor do značné míry souvisí s rozvojem informací a technologií. Je jím neustálá rychlá změna. Změny probíhají velmi rychlým tempem a jsou neustálé. Například se konečně naučíte nový počítačový program, který vám šetří hodně času a energie. Jenže najednou se objeví jeho nová verze nebo vylepšení, které vrátí vaši křivku učení se novým věcem zpátky na začátek. Prudkými změnami prochází i celá společnost. Mění se zákony, sociální sféra, vyhlídky do budoucnosti. Málokdo vykonává jedno zaměstnání po celý svůj život: naopak jsme nuceni přizpůsobovat se změnám na trhu práce a otevírat se novým pracovním příležitostem.
Neustálé rychlé změny nás vedou k našemu třetímu hlavnímu stresoru, kterým je přílišná zátěž z rozhodování. Jsme vystaveni neustálému tlaku, jako by každé rozhodnutí bylo stále složitější a spletitější. Někdo odhadl, že během jediného dne jsme bombardováni až tisícovkou reklam. Ve skutečnosti se samozřejmě zabýváme pouze některými z nich, ale už i tyto procesy zvyšují naši denní dávku stresu.
Tlumičem stresu, který nám velmi pomáhá při zátěži z rozhodování, je mediální půst nejméně jeden den v týdnu a příležitostně i jeden až dva týdny najednou. Zkuste si alespoň odpočinout od zpráv či poslouchejte zprávy velmi selektivně, protože při poslechu jen špatných zpráv je snadné si myslet, že svět se úplně vymkl kontrole. To je obzvláště důležité pro lidi, kteří mají sklon k úzkostem. Tělo má jako protiváhu k reakci na stres reakci uvolnění. Účinek stresu můžeme neutralizovat tím, že se naučíme aktivovat a využívat reakci uvolnění. Jde o vrozenou skupinu psychologických změn, které vyvažují stresovou reakci. Zatímco stresová reakce je mimovolná a dochází k ní automaticky, reakce uvolnění je řízena vůlí a je třeba se jí naučit a procvičovat ji.
Reakce uvolnění je jedinečným nástrojem proti škodlivým účinkům stresu. Je vědecky ověřenou skutečností, že stresová reakce vlastně urychluje metabolismus, tepovou frekvenci, zvyšuje krevní tlak, zrychluje dýchání a zvyšuje napětí svalů stejně jako hladinu cholesterolu. Reakce uvolnění naopak tytéž funkce snižuje.
Dobrou zprávou je, že se můžeme naučit vyvolat reakci uvolnění, kdykoli si to přejeme. Uvolnění je vědomá volba, kterou je potřeba pravidelně procvičovat. Můžeme jej přirovnat k jízdě na volnoběh. Život dnes pádí mnohdy přímo závratným tempem. Potřebujeme však občas uvolnit a zpomalit. Jednou z našich hlavních zbraní k účinnému zvládání stresu je i pravidelná fyzická aktivita trvající alespoň 30 minut – pokud možno na čerstvém vzduchu a za slunečního svitu. Ve skutečnosti jen málo lidí zvládne účinně stres bez nějaké formy fyzického cvičení. Cvičení je pro zvládání stresu nepostradatelné. Je to jeden z nejlepších návyků, který nám zajistí celkové zdraví a dobrou kondici.
Překvapivým klíčem ke zvládání stresu je také rozvíjení naší spirituality a radost z ní. Je zapotřebí, abychom přijali skutečnost, že jsme celými lidmi po stránce tělesné, duševní, citové a duchovní. Západní společnost tyto základní složky oddělila a téměř úplně ignoruje naši duchovní stránku. Lékařská praxe obecně, namísto toho, aby léčila lidi jako celé bytosti, vyvinula systém lékařů, kteří léčí tělesné nemoci, psychologů a psychiatrů, kteří se zabývají duševními a citovými problémy, ale v současné praxi se téměř úplně vyhýbá duchovním záležitostem. A přitom toto spojení s vyšší mocí prokazatelně zmírňuje stres z nejistoty a naplňuje člověka pocitem vnitřního pokoje, a to i v době krize nebo dramatických změn. Přesvědčení, že žádná porážka není konečná a že každý den nabízí nové příležitosti a naději, je založeno na pevné víře v Boha. Důležitou zásadou zvládání stresu je dopřát si čas na to, abyste polévku jedli pomalu.
Dopřejte si čas na to, abyste si život užili. Přivoňte si k růžím. Hrajte si se štěňaty. Radujte se z dětí. Soustřeďte se na to, abyste si vytvářeli život, a ne vydělávali na živobytí. Naučte se radovat z okamžiku. Radost ze života je vaše volba.
Tipy pro každý den:
- Naučte se odpočívat.
- Udělejte si pravidelně přestávky na protažení a uvolnění těla.
- Dopřejte si masáž.
- Dejte si horkou koupel.
- Nechte si masírovat záda.
- Přivoňte ke květům.
- Poslouchejte klidnou hudbu.
- Naučte se věci zjednodušovat.
- Vypněte mobilní telefon.
- Praktikujte progresivní svalovou relaxaci.
- Žijte podle svého přirozeného rytmu.
- Dopřejte si sex.
- Přečtěte si knihu.
- Vyrazte do přírody.
- Jen tak seďte.
- Běžte s dětmi pouštět draka.
- Zhluboka dýchejte.
- Věnujte se nějaké své zálibě.
- Meditujte nebo se modlete.
- Připravte si večeři při svíčkách.
- Nechte telefon zvonit.
- Vyhněte se nadměrné stimulaci.
- Mějte starosti pod kontrolou.
- Třete si ruce a nohy.
- Prostě zpomalte.
- Hrajte si a bavte se.
- Pravidelně cvičte uvolnění.
- Pořiďte si nějaké přítulné domácí zvíře.
Zásady zvládání stresu:
- Přesně určete a rozpoznejte hlavní příčiny stresu ve vašem životě a naplánujte si způsob jejich zvládnutí.
- Uvědomte si, jak na vás stres působí. Naslouchejte svému tělu a jeho varovným signálům.
- Naučte se ovládat reakci na stres tím, že si vezmete „time-out“, během kterého budete zhluboka dýchat, rozeberete si situaci, budete na ní hledat něco humorného a dopřejete si trochu uvolnění.
- Naučte se reakci uvolnění a často ji používejte.
- Pravidelně se věnujte fyzické činnosti.
- Humor je báječný tlumič stresu. Zásobujte se vtipy a humornými scénkami a často si je připomínejte.
- Jezte hodně čerstvého ovoce a zeleniny a omezte nebo vylučte vysoce zpracované (rafinované) druhy potravin. Budete mít více energie a odolnosti.
- Vyhýbejte se návykovým drogám a zbavte se (nejlépe s pomocí odborníků) hluboce zakořeněných stresorů, jako je nízká sebeúcta, zármutek, vina, negativní pocity, negativní postoje, abnormální úzkost a beznaděj.
- Vytvořte si postoj vděčnosti. Buďte radostní. Pěstujte svou spiritualitu a radujte se z ní.