Zdání může klamat!

Je pravda, že je jich hodně. Jejich zpěv je protivně hlasitý. Tvrdí se, že ujídají potravu. Ani pro svůj skromný zevnějšek nejsou oblíbeni. A přece je na nich hodně zvláštního. Řeč je o vrabcích.

Stvořen k létání

I ta nejmenší částečka vrabcova těla je přizpůsobena k létání. Téměř všechny jeho kosti jsou uvnitř duté. Jsou lehké, a přece stabilní. Kostra jeho vzdáleného příbuzného, albatrosa, váží všeho všudy 120 až 150 gramů, ačkoli je přes metr dlouhý a rozpětí křídel má tři metry. Váha jeho peří je větší než váha jeho kostí. Je s podivem, jak někoho mohlo vůbec napadnout, že pocházejí z plazů. Jen si představte, že by krokodýli měli patřit k jejich bližšímu příbuzenstvu! Kdyby jejich kosti byly naplněny morkem jako je tomu u plazů, nikdy by nemohli létat. Kromě toho je jejich pánev, na rozdíl od ještěrů, pevně srostlá s páteří. Jen tak má jejich kostra tu pevnost a pružnost, která je nezbytně nutná pro létání.

Pozoruhodný otvor

Malý otvor v kloubní čéšce nadloketní kosti je velice pozoruhodný. Není to žádný defekt: tímto otvorem vede šlacha, která spojuje malý hrudní sval s přední stranou ramenního kloubu. Díky němu může vrabec zvedat křídlo a vůbec i létat. Pokud má opravdu pocházet z plazů, kdo ten otvor do kloubní čéšky vyvrtal a ještě tam pak protáhl šlachu? Takové otvory u krokodýla hledáte marně.

Neobyčejně silné srdce

Největší nepřítel vrabce je krahujec. Může jej svými drápy chytit dokonce i v hustém křoví. Nepřátel mají ostatně celou řadu: vrány, straky, kočky, lidi. Sovy je napadají dokonce i na stromech, na kterých spí. Stvořitel jim dal mimořádně silné srdce. Je to vůbec jedno z nejvýkonnějších. Běžně bije každou vteřinu asi sedmkrát, tedy 460krát za minutu. Když vrabec prchá před krahujcem, jeho puls se zvýší na 760 tepů za minutu.

Pohled dalekohledem

Jeho oči jsou daleko lepší než naše. Ptáci mají sedmkrát až osmkrát více zrakových buněk na jednotku plochy než člověk. Tím vzniká v jejich mozku mnohem ostřejší obraz. Kdybyste např. chtěli vidět nějaký předmět tak jasně jako káně lesní, museli byste si na to vzít polní dalekohled (8x30). Jistý biolog napsal, že oko ptáků se svou stavbou, funkcí a výkonností dá označit jako zázrak. Patří k nejdokonalejším orgánům ve světě obratlovců. Ani při nejrychlejším letu jim neujde žádná důležitá podrobnost. K ostrým očím Bůh vrabcům přidal velmi pohyblivý krk. Svým zobákem tak mohou bez námahy dosáhnout na každou část těla.

Potrava a trávení

V Číně příbuzné vrabce jednou málem vyhubili, protože si někteří chytří lidé mysleli, že je polní vrabci připravují o příliš mnoho rýže a prosa. Když však ze země téměř všichni vrabci vymizeli, hmyz na polích se tak přemnožil, že ztráty byly mnohem vyšší než předtím. K jejich obživě totiž patří i mnozí škodliví živočichové: chrousti, okřídlení mravenci, mšice, larvy obaleče dubového, květopasa jabloňového atp. Jejich trávení je přizpůsobeno letu. Protože přijímají velmi mnoho bílkovinné potravy, vystačí s mimořádně krátkým střevem; přesto potřebují ostré trávicí kyseliny. Tvůrce nechtěl vrabce zatěžovat nepotřebnými zbytky po trávení, a proto je vrabec rychle odhazuje – nezřídka za letu. Kromě toho vrabec nemá močový měchýř. Tím mohlo být jeho tělo směrem dozadu zúženo a udržuje si nízkou váhu. Jeho moč je z 80 % tvořena kyselinou močovou, která se vylučuje v poslední části střeva jako bílá pasta. Není to krásně vymyšleno? Kromě toho se voda potřebná pro proces vyměšování téměř úplně vrací do organismu. Proto vrabec nepotřebuje tolik pít.

Stabilita v nohou

Možná jste se také někdy divili tomu, jak ptáci mohou celé hodiny sedět na větvi, a dokonce v této pozici i spát. Je to zařízeno pomocí zvláštního mechanismu, který umožňuje prstům, aby automaticky objaly větev a pevně se jí držely. Svaly stehna jsou s prsty spojeny celým svazkem šlach. Když si vrabec sedne na větev, šlachy se vahou jeho těla napnou a stáhnou prsty k sobě. Navíc jsou na určitých místech šlach malé výstupky. Když si vrabec sedne, tyto hrbolky se pevně zachytí v zoubcích, které se nacházejí – jistě nikoli náhodou – v příslušných místech šlachového pouzdra. Tak zůstanou šlachy bez námahy napjaty a vrabec ze stromu nespadne. U ptáků s dlouhýma nohama, jako jsou čápi a volavky, kteří musí často dlouho stát, vypadá konstrukce trochu jinak. Ti dostali zvláštní kolenní kloub, který zapadne jako kapesní nůž. Tak mohou stát celé hodiny.

Proč snášejí vejce

Víte vůbec, proč ptáci nemají mláďata podobně jako savci? Zkuste si představit, že by březí samička ptáka měla létat s těžkým břichem! A jak by se po celou tu dobu asi živila, když by se mohla jenom plazit? Rozmnožování vajíčky je geniální řešení, které ptáky při létání téměř nezatěžuje. Samička klade vajíčka rychle za sebou, průměrně v intervalech pouhých 24 hodin. Tímto způsobem má celou snůšku rychle pohromadě a může vajíčka vysedět všechna najednou. Tak mohou ptáci dát život mnoha mláďatům. Stále ještě věříte, že vrabec pochází z nějakého plazícího se zvířete? Ne, jeho tvůrce se nejmenuje „náhoda“ ani „dlouhá časová období“. Stvořitel je ten, který pátého dne řekl, že ptáci mají létat nad zemí, a který je všechny vytvořil podle jejich pokolení. Nejen vrabec je zázračné dílo jeho rukou. Vy také! Jeho bychom měli společně chválit!

„Jakoupak cenu má vrabec? A přece ani jeden nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. Tak nemějte strach – jste daleko cennější než celé hejno vrabců. Otci záleží na každém vašem vlásku.“

Matoušovo evangelium 10,29–31 Bible (Slovo na cestu)