Osud na talíři
Chcete prožít zdravý a kvalitní život? Chcete dosáhnout svých životních cílů? Chcete si užít vnoučat a partnera i ve věku 80 nebo i více let? Stojí to za námahu, když máte možnost ovlivnit riziko předčasné smrti v důsledku rakoviny, cukrovky, srdečního onemocnění nebo mrtvice? Můžete se rozhodnout. Máte svůj osud „na talíři“.
Z letiště nedaleko Atlanty v Georgii vzlétl 30. května 1970 let číslo 701 s dvaceti devíti pasažéry a zkušeným kapitánem, který měl nalétáno více než dvacet pět tisíc letových hodin v roli prvního pilota. Letadlo mělo namířeno na Floridu. Během stoupání však druhý motor najednou ztratil výkon. Zatímco posádka horečně pracovala na opravě poruchy, začal vynechávat i hlavní motor. Po pěti minutách letu vyhlásila posádka pohotovost a požádala o povolení přistát na mezinárodním letišti v Atlantě. Letadlo od letiště dělila vzdálenost pouhých 12 kilometrů, když téměř bezmocně začalo klesat k zemi.
Jedinou možnou přistávací plochou byl prostřední pruh mezistátní dálnice. Pilotovi se nakonec podařilo dosednout na rovném pruhu dlouhém 366 metrů. Poté se letadlo naklonilo doleva a přejelo do vedlejších dopravních pruhů. Najelo na násep, zasáhlo nájezd na most a zastavilo se na cestě křižující dálnici. Zde došlo ke srážce s autem, která si vyžádala šest lidských životů a při které bylo třicet lidí zraněno. Vyšetřovatelé po provedení rozboru paliva zjistili, že tento vrtulový letoun, který vyžadoval 100–130oktanový benzin, byl naplněn palivem pro trysková letadla typu A.
Správné palivo
Lidské tělo je jako pečlivě seřízený motor. Aby správně fungovalo, potřebuje náležité palivo – vhodnou stravu a tekutiny. Špatná strava může způsobit vážné, dokonce fatální následky. Pokud se do těla dostane určité množství nezdravé či nebezpečné stravy, může se spustit řetězec událostí, které značně zvyšují riziko předčasné smrti. Měli bychom se starat o to, aby naše strava obsahovala potřebné živné látky – vitaminy a minerály, které dodají buňkám řádnou výživu.
Návrat k základní principům
Před mnoha lety byla v carském paláci ustanovena hlídka, která měla za úkol střežit oblíbený carevnin růžový keř. Přestože carevna zemřela a růžový keř na onom místě už dávno nerostl, vojáci nepřestávali ono místo střežit, i když ani sami nevěděli proč. Příkaz ztratil svůj účel.
Víme, jaký je účel přijímání potravy. Má dodávat řádné živiny do celého organismu, tak aby se našemu tělu dařilo. A přesto se stravujeme bezúčelně, jen podle zvyku či svého okolí. Společnosti platí za reklamu miliardy, aby nás ovlivnily ke koupi a konzumaci jejich výrobků. Výsledkem je paradoxní zjištění, že miliony častých návštěvníků fast foodů trpí jistým druhem podvýživy. Správným vědeckým termínem pro tento jev je „hyperkalorická podvyživenost“ – příliš mnoho kalorií a nedostatek živin.
Hladovějící jedinec v chatrči v rovníkové Africe a obézní jedinec v kanceláři ve Frankfurtu, který si na svačinu dopřává kávu, koblih, limonády a pizzu, trpí stejnou nemocí – podvýživou. První má nedostatek stravy, ten druhý zase nadbytek, a přesto oba přijímají příliš málo živin pro optimální zdraví. Mnozí obézní lidé by do značné míry prodloužili svůj život, kdyby snížili příjem kalorií o 30–40 %. A přitom by stačilo jen jíst stravu bohatou na živiny, čímž se sníží chuť na prázdné kalorie.
Ideální složení stravy znázorňuje stravovací pyramida (Life Plan Food Pyramid). Základem je zelenina. Hned nad ní je konzumace ovoce a luštěnin. Třetí vrstvu tvoří pšenice, ořechy a semena. Živočišná strava, tuky a cukry jsou – jako výjimky – až na vrcholu pyramidy. Takto pojatá strava redukuje problémy s podvýživou i obezitou. Zamyslete se nad tím, co jedli naši předkové. Základ potravy tvořila zelenina. Luštěniny a ovoce byly na druhé příčce spolu s celozrnnou moukou, na třetím místě byly ořechy a různá semena. Na čtvrté příčce byla živočišná strava, tuky a cukry, jež patřily k výjimečným, slavnostním příležitostem. My si dnes kupujeme sladkosti a masné výrobky, kdykoli chceme. Uvědomujeme si ale, že jde o zbytečný výdaj, kterým si vlastně ubližujeme?
Obezita
Obezita u dětí je na vzestupu ruku v ruce s nárůstem konzumace značného množství limonád, mléka, margarínu, majonéz, bílého pečiva, cukru a pasterizovaného sýra. To vše přispívá k obezitě, zvláště při nedostatku pohybu. Srovnejme své dětství s dnešními dětmi. Strávili jsme tenkrát tolik času před počítačem a televizí? Dnešní děti jsou navíc ovlivňovány reklamami vybízejícími ke konzumaci nezdravé stravy. U obézních dětí je daleko větší pravděpodobnost, že se stanou obézními i v dospělém věku. Protože se cheeseburgery, hranolky, pizza a limonády stávají pro jejich chuťové pohárky nejžádanější stravou, zelenina a ovoce už jim tolik nechutnají. Navíc strava složená z vysokého množství masa urychluje pubertu, což může být způsobeno vlivem růstových hormonů, jimiž jsou krmena zvířata.
Dětská obezita způsobila nárůst diabetu druhého typu, nemoci, o které byli vědci přesvědčeni, že propuká až v dospělosti. Zatímco u těchto dětí mohou nastat komplikace již mezi 30. až 39. rokem, předchozí generace zažívala propuknutí tohoto onemocnění mezi 65. až 70. rokem.
Užívání cukru
Cukr naše tělo nezbytně potřebuje jako zdroj energie. Bez něj není možná funkce mozku, srdce nebo svalů. Otázka tedy není, jestli je cukr zdravý nebo ne. Otázkou je, kolik jej máme přijímat. Za posledních dvacet let konzumuje každý Čech v průměru 38 kg cukru ročně. Prelevance diabetu typu dvě se téměř zdvojnásobila a v obezitě i nadváze máme trvale rostoucí trend. Většina tohoto cukru se nachází v rafinovaných potravinách. Typickým příkladem až nekontrolovatelného příjmu cukru jsou sladké limonády. Pro některé jsou limonády náhražkou vody a výrazně přispívají k nadměrnému příjmu kalorií, které pak vedou k obezitě a cukrovce. V padesátých letech minulého století se limonády prodá valy v lahvích o objemu 300 ml. V současnosti má typická láhev limonády objem minimálně 0,7 litru, častěji však 1,5 nebo 2 litry. V jednom litru takového nápoje (Coca-Coly) se skrývá až 27 kostek cukru.
Cukr oslabuje schopnost bílých krvinek likvidovat bakterie. Konzumace cukru má souvislost s různými druhy rakoviny, včetně rakoviny tračníku, konečníku, prsu, vaječníků, dělohy, prostaty, ledvin a nervového systému.
Přestaňte pít limonády plné cukru. Omezte konzumaci bohatých dezertů, a to i při zvláštních příležitostech. Vyhněte se užívání cereálií s cukrem. Čtěte etikety. Pokud jsou sacharidy zmíněny mezi prvními ingrediencemi, buďte v užívání tohoto výrobku zdrženliví.
Rafnovaná strava
Více než 90 % kalorií ve stravě pochází z rafinovaných potravin. I když už víme, že bílá mouka a bílá rýže jsou rafinováním zbaveny látek důležitých pro naše zdraví, stejně přijímáme až 98 % těchto potravin. V důsledku toho narůstá výskyt chronických degenerativních onemocnění, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky.
Nejvýživnější rýží je rýže natural (hnědá). Loupaná rýže je zdrojem B vitamínů, vlákniny a ostatních zdravých živin. Bylo zjištěno, že prasata krmená slupkami loupané rýže byla zdravější než lidé, kteří jedli bílou rýži. Zkuste sáhnout v obchodě po jiném druhu rýže, než jste byli doposud zvyklí. Je to jednoduchá změna, ale bude velkým přínosem pro vaše zdraví!
Co bychom měli jíst?
Bůh jako Stvořitel lidem ukázal, jak mají žít a co jim prospívá. V první knize Bible je zmínka o složení stravy, kterou pro ně Bůh určil: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm“ (Genesis 1,29). Původní strava se tedy skládala z ovoce, pšenice a ořechů. Později byla lidem dána zelenina, aby jim dodávala živiny, o které přišli, když přestali mít přístup ke stromu života.
Dnešní strava je však složena z 51 % z rafinovaných a zpracovaných potravin, ze 42 % z mléčných výrobků a živočišných potravin a pouze 7 % jsou v ní zastoupeny ovoce a zelenina. Výsledky současných výzkumů přitom jednoznačně doporučují jíst více ovoce a zeleniny a omezit přísun nasycených tuků a živočišných produktů. V současné době, kdy je všude dostatek celozrnných potravin, ovoce a zeleniny, je mnohem snazší vrátit se k tolik prospěšné rostlinné stravě.
Výzkumy prokázaly, že vysoký příjem syrové i vařené zeleniny může pomoci snížit riziko cukrovky, artritidy a ostatních degenerativních onemocnění až o 50 %. Takováto strava obsahuje širokou škálu ochranných látek. Přidejte do svého jídelníčku potraviny, jako např. křížatou zeleninu (květák, brokolici, růžičkovou kapustu, vodnici, zelí) v podobě přílohy z vařené či dušené zeleniny minimálně třikrát týdně. Zeleninu lehce povařte nebo poduste v páře, aby si zachovala živiny. Pochutnejte si denně také na syrovém salátu, který by se měl skládat alespoň ze tří druhů zeleniny. Každodenní přísun syrového salátu může snížit riziko rakoviny.
Luštěniny, včetně fazolí, hrachu a čočky, obsahují třikrát více bílkovin a vlákniny, než je tomu v případě jiných škrobů. Fazole poskytují vlákninu, čímž snižují cholesterol a cukr v krvi. Vláknina ve fazolích přispívá k hubnutí a snižuje riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu. Zlepšuje také zažívání a vyměšování. Jedení stravy bohaté na vlákninu člověka nasytí a je skvělým způsobem, který vám pomůže zhubnout. Vláknina rovněž pomáhá snižovat riziko různých druhů rakovin a onemocnění srdce.
Ideální je konzumovat šest až osm porcí zeleniny denně, včetně syrových salátů a příloh z vařené zeleniny. Začněte s menším množstvím a dávku postupně navyšujte. Nezapomínejte zejména na ořechy, semena, avokádo a olivy, které obsahují ochranné živiny.
Že vám zelenina nechutná? Své chuťové pohárky můžete vycvičit. Psycholog Elden Chalmers doporučuje u neoblíbených jídel dávkování po lžičkách. Podle něj jedení malého množství určitého jídla pomáhá mozku přijmout tuto chuť za vlastní. Tímto způsobem můžete vést děti k tomu, aby vyzkoušely nová jídla.
Veďte své děti k jedení výživné stravy. Dopřejte jim dostatečné množství ovoce a zeleniny a omezte sladkosti a jídla z fast-foodu. Stanovte pravidelnou dobu k jídlu. Buďte odvážní. Vyzkoušejte nový druh ovoce a zeleniny. Vytvořte si seznam zdravého jídla, než půjdete nakupovat potraviny.
Stres a jídlo
Stres přispívá k většímu užívání kofeinu, alkoholu a k přejídání se koblihami, sušenkami, cukrovinkami, bramborovými lupínky a limonádami. To má škodlivý vliv na naše tělo.
Výživná strava, zvláště ta, která je bohatá na vitamin B, pomůže lépe se vyrovnat s chronickým stresem. Jestliže se budete stravovat zdravě, vaše mysl se zbystří a lépe se pak budete rozhodovat. jak vyřešit nějaký problém. Budete mít více mozkové energie potřebné k vypořádávání se se stresem, s životními výzvami a novými situacemi.
Když se objeví neočekávaný emoční stres, namísto oblíbených chipsů si dejte syrové ovoce, několik mandlí nebo kousek celeru či mrkve.
Den začněte vydatnou snídaní. Je to ideální způsob, jak zhubnout a vyhnout se pojídání mezi jídly.
Jezte v pravidelnou dobu. Dopřejte si dostatek odpočinku, který vám dodá emoční energii. Choďte často na čerstvý vzduch. I krátká procházka bude mít na vaše zdraví a psychickou pohodu značný vliv.
Pokud máte zahradu, můžete si sami vypěstovat ovoce a zeleninu a vést k tomu i vaše děti. Práce na zahradě také přirozeně odbourává stres a přináší příjemné uvolnění.
Čtyři principy výživy
Dobrá výživa je spíše o tom, co jíte, než o tom, co nejíte. Zapamatujte si tyto čtyři principy:
- Jezte především zeleninu, ovoce, luštěniny a ořechy. Měli byste si denně dopřát 6 až 8 porcí zeleniny a 2 až 4 porce ovoce.
- Používejte celozrnnou mouku. Máte-li možnost volby, sáhněte vždy po celozrnném pečivu.
- Vybírejte si potraviny s různou přirozenou barevností. Potraviny s tmavou barvou jsou bohaté na vitaminy, minerály a esenciální živiny.
- Denně vypijte 6 až 8 sklenic vody.
Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední místo v celé Evropě. 21 % mužů a 31 % žen je obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru.
Oproti zbytku Evropy je u českých mužů zejména vyšší výskyt obezity, u žen je nižší výskyt nadváhy a výrazně vyšší výskyt obezity (www.oebzita.cz).
