Jak omládnout
Co kdybychom se vzdali své snahy dosáhnout mladistvého vzhledu a místo toho prostě žili mladistvě?
„Omlazení“ je v současné reklamě jedním z nejoblíbenějších slov. Marketingoví odborníci dobře vědí o naší touze vypadat mladě a umějí přesně mířit na naše peněženky i ohrožené sebevědomí. Nabízejí omlazující kosmetiku, omlazující procedury, wellness pobyty, doplňky stravy – a každý z těchto výrobků či procedur má údajně schopnost ubrat vám nejméně několik let.
A pak jsou tu zázraky lékařské léčby. Lidský růstový hormon je jen začátkem: tisíce genetiků, endokrinologů, biologů a dalších vědců po celém světě sedí ve svých laboratořích nad výzkumnými projekty a soustředí se na hledání způsobů, jak ovlivnit naše těla na molekulární úrovni. Všichni doufají, že objeví v nějaké zkumavce něco jako elixír mládí, který dokáže úspěšně zpomalit, zastavit, nebo dokonce zvrátit proces stárnutí.
Občas to vypadá, jako bychom byli přímo posedlí myšlenkou vypadat jako zamlada. Podrobujeme se podivným, ponižujícím a někdy i nebezpečným procedurám a celí šťastní platíme horentní částky za injekce vyhlazující jedem naše vrásky, za odříznutí vytahané kůže a odsátí nadbytečného tuku. Ale jaký je konečný výsledek? Co se vlastně snažíme tak zoufale získat? A k čemu chceme využít naši mladickost, pokud se nám ji podaří do jisté míry obnovit? Co když je za naší estetickou touhou po vyhlazené tváři, vytvarovaném těle a mladickém vzhledu to, že naše srdce touží po něčem nepolapitelném, co nám uniká mezi prsty a co je pro šťastný život nezbytné?
Osobně se domnívám, že zatímco mnozí z nás jsou navenek posedlí po vnější mladické podobě, naše nejhlubší tužby ve skutečnosti míří spíše k touze po mladických pocitech – po pocitu nadšení a otevřených možností, čiré energii a vzrušení, možnosti experimentovat a objevovat něco nového. Stýská se nám po pocitu, že žijeme na plné obrátky, že jsme plní síly a užíváme si přítomný okamžik.
My ovšem máme plno práce s tím, abychom vypadali mladší, a i když by bylo mnohem efektivnější a přínosnější začít od mladických pocitů, jsme schopni je pocítit jen prostřednictvím vnějšího vzhledu.
Esence mládí
Už jste se někdy přistihli, jak jste při pohledu na děti nebo mladé lidi fascinováni jejich krásou? Je to těžké, nepocítit závist, ale na druhé straně nám pozorování mladých lidí leccos napoví o tom, jak i my můžeme vypadat mladší. Jen se podívejte dětem do očí: vidíte ten jas, který se v nich odráží? V pozdějších letech máme tendenci jej ztrácet. Můžete to svádět na unavenou kůži a nedostatek kolagenu, ale já jsem si všiml, že někteří dospělí o tento jas nepřišli ani ve svých čtyřiceti, padesáti, šedesáti a jeho odlesky se v jejich očích odrážejí dokonce i v pokročilém stáří.
Také jsem si všiml, že tito mladiství lidé mají mnoho stejných životních postojů a zvyků jako zdravé děti. Co tedy děti mají – a my ne?
Zaprvé, jsou často bezprostřední a autenticky projevují své emoce. Jsou instinktivně hraví a zvědaví, dokážou druhé rozveselit a radovat se z nadšení druhých. Jsou šťastní, optimističtí a spontánní. Děti vědí, co jim dělá radost, ale neustále objevují nové věci, které je dělají ještě šťastnější, zatímco dospělí se pohybují v mezích svých povinností, rutiny, obav, přepracovanosti a stresu. Veškeré potěšení a dětské nadšení jsme v sobě zablokovali a naopak se vyžíváme ve stresující zátěži, v důsledku které se cítíme mnohem starší, než ve skutečnosti jsme.
Je samozřejmě pravda, že i dítě má své problémy. Ale – alespoň ve zdravých rodinách – je vždycky nablízku někdo, kdo dá dítěti fyzickou i emocionální podporu a to mu pomůže se s nimi vyrovnat. Zdravé, šťastné děti také tráví hodně času venku. Jsou na čerstvém vzduchu, dostávají čerstvé potraviny a dopřávají si dostatek spánku. Když jsou nemocné, zůstanou doma. Když je něco nadchne, otevřeně to vyjádří. Nebojí se riskovat a nevadí jim dělat chyby. Stále se něčemu novému učí, nejčastěji z přímé zkušenosti spíše než tím, že by seděly u stolu nebo poslouchaly poučování dospělých. Naslouchají svým emocím. Mají pocit bezpečí daný vědomím, že jsou milovány.
Klíč k omlazení spočívá v znovupřijetí těchto dětských charakteristik – avšak ne tak, že bychom zamítli naši dospělost, ale tím, že spojíme jistou míru mladistvosti s pochopením a hloubkou, které přináší dospělost.
Hra na dospělé
Již od útlého věku děti začínají napodobovat starší děti a dospělé. Chtějí honem vyrůst a dosáhnout tam, kam oni. Dlouho před nástupem do školy si hrají na školu. Také si hrají na chození do práce, na vaření, řízení auta a telefonování. Již odmala se snažíme dělat starší, než jsme. Jenže když pak vyrosteme, zjišťujeme, že být dospělý není zdaleka tak zábavné. Najednou máme spoustu povinností. Navíc, kdo z nás dělá přesně tu práci, kterou dělat chtěl a která ho baví? Najednou se ukazuje, jak mohou být iluze kruté. Asi největší šok je, že se očekává, že přestaneme být dětmi. Buď jste mladí a bezstarostní, nebo jste zralí a zodpovědní – žádná střední cesta neexistuje!
Obětujeme velký kus našeho dětství snaze rychle vyrůst. Tím v nás může zůstat hlad po něčem, co nemůže být nikdy uspokojeno. A tak se snažíme vrátit se ke svému mládí a urvat zpět, co můžeme. Dětinské chování a snaha vypadat mladě mohou být projevem hluboké touhy uspokojit naše vnitřní dítě, abychom se mohli stát spokojenými dospělými.
Doplácí na to naše tělo
Pro většinu dětí se škola stává „prací na plný úvazek“. Přidejte k tomu mimoškolní činnost, domácí úkoly, práci... Když pak opouštíme střední školu, jsme navyklí žít ve stresu z míry povinností a závazků. Po škole se ocitáme rovnýma nohama na vysoké škole nebo v zaměstnání a odtud se naplno pustíme do budování kariéry. Naším cílem je budoucnost. Těsně před třicítkou pak začneme pociťovat, jak nás život míjí a že nemáme šanci dostat se z toho denního kolotoče a jen tak si hrát. To může způsobit extrémní chování způsobené panikou z představy, že se z našeho života nadobro vytratila zábava, anebo to může vyvolat rostoucí beznaděj. Pozvolna si uvědomujeme, jak naše orgány stárnou a síly nám ubývají. Příznaky stárnutí řešíme zvnějšku: anti-age krémy, vitaminy, prací na svém vzhledu a kosmetickými zákroky, ale jen zřídka řešíme pravou podstatu naší nespokojenosti.
Stres funguje jako kreditní karta – nutí vaše tělo půjčit si síly a energetické zdroje určené pro budoucnost. Důsledkem toho jsou však projevy předčasného stárnutí. Naše oči, pleť a vlasy ztrácejí svůj lesk. Metabolismus se zpomaluje. A navíc si nedopřejeme čas, abychom si odpočinuli a znovu si uspořádali hodnoty. Nadále budeme pod tlakem a ve stále větším stresu. Možná se budeme konejšit představou, že si za pracně vydělané peníze v budoucnu koupíme dovolenou. Je nám jasné, že v nejbližší době se volný čas nenajde, a tak umlčíme dítě v nás a naše mladickost tím vezme zasvé.
Přetvoření dospělosti
Možná jste neměli zrovna nejšťastnější dětství, avšak nikdo nemá možnost se do něj vrátit a prožít si jej znovu. Každý z nás však může s dostatkem vůle a představivosti rozhodovat o své dospělosti a přemluvit naše vnitřní dítě, aby se opět stalo naší součástí. Měli bychom si stanovit jako naši prioritu zdraví a zdravé alternativy, a to jak v našich osobních vztazích, tak v péči o naše tělo.
Můžeme se rozhodnout nově si seřadit žebříček hodnot. Můžeme se rozhodnout, že budeme více spát a méně pracovat. Můžeme se rozhodnout, že budeme místo obědové pauzy pracovat a pak si místo toho zajdeme do přírody. Můžeme více vnímat naše pocity. Můžeme se rozhlédnout po našich domovech, projít jednu věc za druhou a vyhodit ty, co už nepotřebujeme a co nás zatěžují. Můžeme se přestat snažit dělat x věcí najednou a být spokojení s tím, když dobře uděláme dvě nebo tři věci.
Existuje mnoho lidí, kteří vypadají mnohem mladší, než ve skutečnosti jsou, a to neměli žádné plastické operace, žádné liposukce, nebrali žádné magické tablety a nenosí nejmodernější outfit. Místo toho jsou mladí a energičtí, protože si vytvořili život, který stojí za to. Jsou opravdově nadšení ze svého života, ve kterém je prostor pro vášeň, pokoru i poznávání světa. Tito lidé jsou dětští, aniž by byli dětinští. Zvládli umění být dospělý a dítě současně.
Jak na to?
Pokud chcete vypadat mladší, nezbytně potřebujete pocítit mladickou sílu a energii. S ní bude vaše omlazení probíhat mnohem rychleji. Musíte se naučit vyčlenit prostor pro svou regeneraci. Rozpomeňte se na své koníčky a zájmy. Pokud začnete více času věnovat své zálibě, nabije vás to intenzivní energií. Pokud nemáte čas vrátit se ke svým zájmům nebo objevit nové aktivity, pravděpodobně budete časem vypadat starší, než ve skutečnosti jste. Proto by mělo být vaší prioritou vytvořit si ve svém životě větší prostor pro koníčky, zábavu, snění, hraní a uvolněnost. Nepotřebujete facelift! Chcete-li vypadat mladší, musíte přehodnotit svůj život a dostat jej na jinou úroveň. Tady je pět kroků, které vám k tomu pomohou:
Ujasněte si, čemu dáte přednost.
Pokud děláte věci, které vám nepřinášejí radost, změňte to! Platí to i pro vaši práci. Pokud vaše zaměstnání nesnášíte, platíte za to svým mládím!
Vypusťte ze svého života vztahy a závazky, které vás zatěžují.
Uvědomte si, které dva tři vztahy jsou pro vás nejdůležitější, nejvíce konstruktivní a nejpříjemnější, a rozhodněte se trávit s těmito lidmi více času. Pokud vás přátelství nebo nějaká činnost spíše ubíjí, než nabíjí, dejte si na čas od nich pauzu.
Plánujte si chvíle pro nicnedělání.
Opravdu! Děti mají přebytek energie i proto, že někdy prostě jen tak sedí a dělají, co je právě napadne. Čas, ve kterém vypnete, je časem psychické i tělesné regenerace. Vytváří také prostor pro nové objevy.
Dbejte na cvičení a vhodnou stravu.
Nejsilnější pocit stárnutí mají lidé, kteří jsou špatně živeni, mají nadváhu, podváhu nebo prostě vyšli z formy. Dřít v posilovně nemusí být tím jediným řešením. Sportovat byste měli tak, aby vás to bavilo!
Plánovaně si dělejte radost.
Více si hrajte. Tancujte. Dovádějte se svým miláčkem. Zapoťte se se svými kamarády. Zajeďte si třeba do divoké přírody a nechte zvuky a vůně působit na celé tělo. Každou chvíli a příležitost si naplno užijte.
