Obraz syna

Příběh podle skutečné události.

Jistý bohatý americký podnikatel ovdověl a zůstaly mu dvě lásky, pro které žil a byl ochoten pro ně všechno obětovat. Především miloval svého dospívajícího syna a na druhém místě jeho zájmů byla láska k obrazům. Od svého mládí ukládal peníze do drahých obrazů, a tak měl ve své sbírce vedle Picassa a Raffaela řadu dalších cenných uměleckých děl.

V roce 1970 byl syn povolán do armády a odvelen do války ve Vietnamu. Uplynulo jen několik málo měsíců a otec dostal zdrcující zprávu: syn byl zastřelen, když zachraňoval raněného vojáka. Od té chvíle pro něj všechno ztratilo cenu. Přišel o to nejdražší, na čem si nejvíce zakládal.

Uplynulo několik měsíců, když na dveře podnikatelova domu zaklepal mladý muž, který držel v ruce větší plochy balík.

„Pane, vy mne neznáte, jmenuji se Thomas,“ představil se a pokračoval:

„Byl jsem ve Vietnamu s vaším synem a jenom jemu vděčím za to, že jsem dnes naživu. V den kdy váš syn zemřel, se strhla bitva, při které bylo postřeleno mnoho vojáků. Váš syn přenášel zraněné do bezpečí, aby byli ošetření. Mě nesl jako posledního, když přiletěla kulka a zasáhl ho přímo do srdce. Bylo okamžitě mrtev.“

Když se usadili v pokoji, Thomas zarmouceného otce překvapil. Předal mu balík s vysvětlením:

„Váš syn mi často vyprávěl o vás a o vaší lásce k umění. I když nejsem žádný velký umělec, přece rád maluji. Mám jeho fotografii a podle ní jsem pro vás namaloval tento obraz.“

Rozbalili obraz a otci vstoupily do očí slzy, když uviděl věrně zachycenou podobu svého syna.

„To je úžasné, vždyť na mne z plátna hledí jako živý. Takový dar nemohu zdarma přijmout, zaplatím vám, kolik budete chtít,“ nabízel Thomasovi.

„Pane, v žádném případě nemohu vzít žádné peníze. Vašemu synovi dlužím za svůj život a to nikdy nemohu splatit penězi ani nějakým darem.“

Otec pověsil obraz na čelné místo v pokoji, a kdykoliv někdo přišel, upozornil na něj, dříve než mu ukázal velká díla své cenné sbírky.

Po několika letech zámožný osamělý podnikatel zemřel. Přišel den, na který byla stanovena dražba jeho pozůstalosti. V aukční síni se shromáždilo několik desítek bohatých sběratelů umění. Každý z nich chtěl obohatit svou sbírku o další vzácný obraz. Na pódiu byl vystaven obraz syna, licitátor poklepal kladívkem a oznámil:

„Zahajuji dražbu. Jako první vydražíme obraz syna. Kolik za něj nabídnete?“

V síni bylo ticho. Po chvíli se zezadu ozvalo: „Máme zájem o slavné obrazy. Tento obraz zatím odložte.“

Licitátor však trval na svém ohlášení:

„Kolik nabídnete za tento obraz? Kdo přijde s první nabídkou? Nabídne někdo sto dolarů?“

Opět následovalo trapné ticho, až znovu někdo rozhořčeně namítl: „Máme zájem o obrazy slavných malířů. Obraz syna nás nezajímá.“

Licitátor ovšem pokračoval:

„Syn! Syn! Kdo si vezme syna?“

Konečně se úplně na konci místnosti ozval nesmělý hlas. Byl to zahradník, který pro podnikatele i jeho syna dobře znal, protože u nich dlouhé roky pracoval.

„Dám za ten obraz deset dolarů“ Neměl peníze nazbyt, a tak víc nemohl nabídnout.

„Máme zde nabídku deset dolarů. Dá někdo více?“ volal do síně licitátor.

„Dejte mu ho za deset a pojďme k dražbě mistrů,“ zakřičel někdo. O obraz syna nebyl zájem, přítomní chtěli do svých sbírek více investovat.

Licitátor tedy uzavřel: „Deset dolarů poprvé, deset dolarů podruhé… Prodáno za deset dolarů!“ Odklepl kladívkem – a zvučným hlasem oznámil:

„Dražba je ukončena!“

Z druhé řade se ale ozval jeden muž:

„Snad budete pokračovat! Máme zájem o ty další obrazy ze sbírky.“

Licitátor však odložil kladívko a řekl:

„Lituji, ale dražba skončila.“

„A co bude s dalšími obrazy?“

„Když jsem byl pověřen provedením této dražby, tak mi notář sdělil jednu podmínku, kterou odkazující vložil do závěti a která nesměla být až do této chvíle prozrazena. Podmínka zní takto: Vydražen smí být pouze obraz syna. Ten, kdo ho koupí, stává se dědicem všeho mého majetku, včetně celé sbírky obrazů. – A tak muž, který si vzal syna, stává se vlastníkem všech věcí.“

Před dvěma tisíci roky dal Bůh svého Syna, aby zemřel na kříži. A od té doby zde zaznívá nabídka: „Kdo přijme Syna?“. Současně s nabídkou však není zatajeno, že kdo přijme Syna, získává s ním všechno.

 

Zpracováno podle knihy Vlídné příběhy autor Jose Carlos Bermejo, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství www.kna.cz, www.ikarmel.cz