Kůň a evoluce?
Napadlo vás někdy při pohledu na všechnu tu krásu a důmyslnost zvířat, ptáků nebo ryb, zda tak dokonalá stvoření mohla skutečně vzniknout prostřednictvím evoluce? Mohly pouhé neřízené procesy a čas vytvořit všechnu tu nádheru okolo?
Kůň je nádherné zvíře, rychlé a silné! Je také jedním z mnoha důkazů o nemožnosti evoluce, jak dokládá nepředstavitelně důmyslná stavba jeho těla.
Již od pradávna patřili koně k nejlepším pomocníkům člověka. Například římská armáda jako jedna z prvních získala použitím koní obrovskou převahu. Staří Řekové využívali koně k rychlému doručování zásilek a Číňané zase vynalezli sedlo. Když Kolumbus přistál u břehů Ameriky, představil domorodcům „velké psy bílých mužů“. Pro severoamerické indiány se koně brzy stali součástí jejich života. Po dlouhá staletí byl kůň jediným spolehlivým dopravním prostředkem prakticky všude na světě.
Je to neuvěřitelný tvor popírající evoluci. Lidé zjistili, že křížením různých koní lze zvýraznit nebo potlačit některé jejich rysy a schopnosti. A tak máme tažné koně, dostihové koně anebo malé poníky pro děti. V podstatě lze vyšlechtit téměř jakoukoliv velikost. Největší vyšlechtěný kůň měl v kohoutku téměř dva metry dvacet a vážil přes jednu a půl tuny. Naopak nejmenší koník byl vysoký pouhých 35 centimetrů s váhou okolo 9 kilogramů. Je to ale pořád jenom kůň. Není možné z něj vyšlechtit krávu, opici nebo prase. Jinými slovy, začnete koněm a skončíte koněm.
Kopyta jako srdeční pumpa
Bůh stvořil koně naprosto unikátním způsobem. Jeho srdce je v poměru k velikosti těla docela malé. Samo o sobě by koňské srdce nestačilo efektivně rozvádět krev do celého těla, a z toho důvodu má kůň ještě další čtyři samostatné pumpy v těle – těmi pumpami jsou jeho kopyta.
Když koni zvednete nohu a podíváte se na koňské kopyto zespodu, zjistíte, že po obvodu má tvrdou část, kdežto uvnitř má měkkou tkáň ve tvaru písmene V, které se říká střelka. Když kůň došlápne, stlačí tuto měkkou střelku a ta uvede do pohybu důmyslný mechanismus uvnitř kopyta, který stlačuje cévy a tím vytlačuje krev z nohou směrem vzhůru do těla.
Proto, když kůň stojí ve stáji a nemůže se dlouho hýbat, zchromne. Většinou zchromne nejdříve na zadní nohy. Je to proto, že když se kůň chce někam podívat, otočí přitom hlavou a zároveň vždy mírně pohne předníma nohama. I kdyby šlo jen o malý kousek, stačí to k tomu, aby se v nich roz proudila krev. Tento pohyb však není dost velký na to, aby bylo nutné přešlápnout i zadníma nohama, což způsobuje jejich nedokrvení. Krev se potom městná v žilách, kopyto se zanítí a kůň nakonec zchromne.
Když kůň naopak běží, spotřebovává velké množství energie a tu po těle rozvádí právě krev. Díky kopytům je krevní oběh udržován v závislosti na rychlosti koně na optimální úrovni. Když jeho noha došlápne, vytlačuje krev vzhůru směrem k srdci; když naopak nohu zvedne, cévy se uvolní a okysličená krev stéká do nohou. Není to úžasné?
Mrtvý úhel koňského pohledu
Kůň má oči po stranách hlavy, takže vidí dobře do dálky a do strany, ale jakmile skloní hlavu a začne se pást, nevidí před sebe. Má ale velmi citlivý horní pysk pokrytý hmatovými vousy, kterými prohmatává okolní předměty. Díky tomu od sebe kůň dokonce rozezná i různé druhy rostlin. Řekněme, že jeden druh trávy je tady a druhý hned vedle, ale ten první mu chutná víc. Kůň však nevidí před sebe, aby zjistil, který je který. Jakmile se však skloní a přejede po trávě horním pyskem, ví přesně, o jakou trávu se jedná. Dokonce je schopen vytřídit i zrní, doslova oddělit zrno od plev.
Koně byli stvořeni s úžasnou schopností, která jim pomáhá vyrovnat to, že nevidí přímo před sebe. To, co nevidí, od sebe dokážou bezpečně rozlišit pomocí svých citlivých pysků.
Neustále rostoucí zuby
Co se týče zubů, tak ty koňům rostou stále, i ve vyšším věku. Proto starší koně mají delší zuby. To je důvod, proč se znalci už odjakživa dívají koňům nejprve na jejich zuby, protože podle toho, v jakém jsou stavu a jak jsou dlouhé, poznají, jak starý kůň je. Nejstarší kůň se dožil údajně 62 let. Průměr ná délka života koně je však okolo dvaceti až dvaceti pěti let. Jako dentista si nedovedu představit, jak asi vypadaly zuby toho 62 let starého koně. Pravděpodobně trpěl záněty dásní nebo něčím podobným. Jistě však znáte přísloví: „Darovanému koni na zuby nehleď.“ Nechci být vztahovačný, ale já stárnu také a se mnou i moje zuby. A tak když vidím starého koně a jeho dlouhé zuby s odhalenými krčky, vzpomenu si na sebe.
Kůň vycítí nemoc i náladu
Koně dokážou léčit a jsou hojně využíváni k léčbě psychických a sociálních poruch. Používají se například u mladých lidí s vysokou mírou agresivity. Jako by koně dokázali vycítit a zareagovat na to, jak se člověk cítí. Když začne mladík na koně mluvit a je přitom plný vzteku a úzkosti, kůň to okamžitě vycítí a začne před ním couvat. Mladík se s ním však touží spřátelit, a tak na něj začne mluvit jinak a pomalu mění svůj přístup. Kůň ho tím vlastně učí kontrolovat své emoce a dovoluje mu „vyjít ze sebe“.
Kůň ale nedá na nějaké hezké řeči, pokud budete dál nervózní nebo agresivní, kůň to vycítí a stejně nepřijde. Tím vás postupně učí lepší sebekontrole a pozitivnějšímu a radostnějšímu vnitřnímu naladění. Pak vám vaše přátelství oplácí. Kůň je proto součástí různých terapií. Každý, kdo koně má, o těchto úžasných schopnostech ví a podle toho s ním také jedná. Kůň je zkrátka Božím darem, který má člověku obohacovat jeho život.
V přírodě je vše do detailu promyšlené, vše má svůj účel a své určené místo. Všechna ta propojení a miliardy vztahů a vlastností, bez kterých by život už dávno zanikl, jsou svědectvím toho, že celá příroda byla stvořena přímo geniálně. Existuje Stvořitel? Génius, z jehož ruky vzešli všichni ti úžasní tvorové popírající evoluci? Důkazy o jeho existenci můžeme najít všude kolem nás a známe i jeho jméno. Je to Ten, kdo se spojil se svým umírajícím stvořením v osobě Pána Ježíše Krista. On je tím geniálním návrhářem i Stvořitelem, který má moc vše takto stvořit a který zároveň touží po trvalém vztahu s každým z nás.
Žasnu nad tím, jak složitá a zajímavá jsou zvířata kolem nás. Tento nádherný svět prostě není dílem náhody. Až příště půjdete do přírody, pozorně se dívejte kolem sebe. Každý strom, každá květina, každý živočich vypráví svůj úžasný příběh. Příběh o stvoření, záměru, plánu a cíli.
DVD si můžete objednat na www.maranatha.cz
