Babylonská věž
Babylonská věž není ojedinělým malířským tématem. takových obrazů existují doslova stovky. Dva z nejvíce produktivních umělců věnujících se tomuto tématu jsou holandští bratři Lucas a Martin van Valckenborchovi.
Tuto Babylonskou věž namaloval Martin někdy okolo roku 1600. Vypráví příběh potomků Noeho žijících v Babyloně. Snažili se ochránit před potopou v budoucnosti tím, že postavili ohromnou věž.
Dole vepředu vidíme krále Nimroda s jeho poddanými, kteří jej na kolenou uctívají. Nimrod byl, jak známo, pravnukem Noema. Dobře věděl, co se tenkrát odehrálo. A tak se rozhodl ochránit sebe i město. Jenže Bůh viděl jejich snažení a rozhodl se zasáhnout.
Podle Bible jim Bůh zmátl jazyky, takže se nedokázali domluvit. Jeden chlapík chtěl nějaké cihly a začal blábolit jakýmsi jazykem, který dosud nikdo neslyšel. Jak je na tomto obraze vidět, věž nebyla nikdy dokončena a lidé byli rozptýleni do všech končin země. Co se z tohoto obrazu můžeme naučit? Jednak to, že se nikdo nemůže zachránit vlastním úsilím. Namísto toho, aby důvěřovali Bohu, že je od budoucí potopy uchrání, rozhodli se postavit tuto věž, aby se zachránili sami.
I dnes si mnozí lidé myslí, že se od věčné smrti zachrání sami. Vždyť přece nikomu neublížili, nikoho neokradli ani nezabili, naopak se snaží žít dobře. Bible ale říká: „Neboť jste zachráněni milostí skrze víru, a ta záchrana není z vás – je to Boží dar, není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil.“ Když se dívám na tento obraz, vidím vlastní pošetilost. Boha přechytračit nedokážu, nedokážu k jeho daru věčného života nic přidat, mohu ale Bohu důvěřovat. A to je poselství Babylonské věže.
„Ocitli jsme se znovu na vrcholu babylonské věže. ovšem s tím rozdílem, že tehdy si lidé vzájemně nerozuměli, protože každý hovořil jiným jazykem. Dnes hovoříme všichni jedním jazykem, ale nerozumíme si proto, že každý dáváme stejnému slovu jiný význam.“
Max Kašparů: Šum z pěn
Sérii videozamyšlení nadslavnými duchovními obrazy v cyklu Majstrštyk uvádí internetová televize www.HopeTV.cz.